Detailní srovnání těchto věkových skupin najdete například v bakalářské práci Hany Novotné na Univerzitě Karlově nebo v odborných článcích na portálu Studia Paedagogica .
Zajímá vás konkrétní , nebo hledáte spíše statistiky konkrétních slov , která děti používají?
Starší žáci (7. třída) lépe rozlišují mezi formální a neformální situací. Vulgarismy se u nich objevují především o přestávkách jako prostředek sblížení s vrstevníky, zatímco ve výuce je dokážou lépe potlačit. a 7. třídou Výzkumy dlouhodobě potvrzují
Téma vulgarity u žáků 3. a 7. tříd základních škol se často objevuje v pedagogických výzkumech a odborných pracích, které analyzují vývoj verbální agrese a sociálních norem v mluvě dětí. Zatímco u dětí mladšího školního věku (3. třída) bývá vulgarita spíše , u dospívajících (7. třída) plní především sociální a identifikační funkci . Hlavní rozdíly mezi 3. a 7. třídou
Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že vulgarita je v českém školním prostředí vnímána odlišně u chlapců a dívek: třída) bývá vulgarita spíše
U mladších dětí jde často o snahu upoutat pozornost dospělých nebo o ventilaci okamžitého hněvu. U adolescentů je vulgarita nástrojem pro začlenění do skupiny (tzv. sociální funkce) a vyjádření nezávislosti. Genderové rozdíly (Dívky vs. Chlapci)
U dívek vulgarita prudce stoupá v období adolescence (7. třída a výše). Dívky však bývají v používání sprostých slov "strategičtější" – využívají je k rebelii nebo k upevnění pozice v dívčím kolektivu, ale lépe je skrývají před učiteli. Příčiny a vlivy nebo hledáte spíše statistiky konkrétních slov
Rodina zůstává hlavním zdrojem první zkušenosti s vulgarismy, přičemž důslednost rodičů v raném věku zásadně ovlivňuje budoucí mluvu dítěte.
